Řekni, kde ti muži jsou…?

Luky, tenhle blog radši nečti :-)

Poslední dobou vidím ve svém okolí (což mám namysli i na sociálních sítích) a vlastně to byla donedávna i moje situace, že my ženy a bohužel nyní musím říct, bez rozdílu věku, nemáme štěstí na muže, nebo nemůžeme najít toho pravého..? Mužů je všude spousta – mladých, krásných, starších, vzdělaných, možná i zabezpečených, možná mají ještě i vlasy, zuby a proboha, ať mají aspoň mozek 🙂 (to je hláška z jedné seznamky, která mě fakt rozesmála, proto si dovoluji ji použít i sem, do svého článku), ale nějak to stále není ono. Najít toho pravého, který bude podle našich/vašich představ a vy budete zase podle jejich představ, se zdá zcela nemožné! Vůbec nezávidím holkám okolo třiceti, kterým začínají tikat biologické hodiny a počítají roky, které letí rychlostí blesku, kdy ještě mohou počít a mít své vlastní dítě – aspoň jedno, ideálně dvě (pokud budou chtít). Jenže, to není tak jednoduché! Kde najít toto správného partnera, otce dětí, které chci a po kterých už tolik toužím! Dneska je mi třicet, no, v pětatřiceti to taky ještě půjde, už to možná nebude tak snadné, ale jak se začne blížit čtyřicítka….pomóc, co když to pak už nepůjde, co když budu muset k lékaři a řešit to lékařskou cestou?! Ale co já, co když ten můj chlap už také s přibývajícím věkem bude mít snížený počet spermií, nebo je bude mít málo pohyblivé a budeme muset řešit umělé oplodnění? Ten čas tak letí a já ještě nemám ani toho správného chlapa a teď s ním budu muset aspoň rok chodit, abych ho vůbec poznala….POMÓÓC!!

No nezávidím vám to, holky! Taky jsem si tím prošla, takže vím a znám. Teď už mě naštěstí čas netlačí a vím co chci a především, co nechci 🙂, ale to si člověk vždy uvědomí s každým dalším rozchodem. Ale věřte, že to co si od muže přejete (a na to myslete, ne na to co nechcete, protože právě vaše myšlenky utvářejí realitu), jaký si přejete aby byl a jaké vaše vnitřní touhy by měl splňoval, vše si utváříte ve vašich myšlenkách a takový pak bude (tak pozor na myšlenky :-)) Jen tak pro příklad – stále jsem potkávala muže stejně velké jako já, nebo jen o kousek větší a tak jsem nosila boty bez podpadku, abych nad nima nevyčnívala, nějak je mi to proti srsti…no, a pak jsem si schválně pořídila kozačky na podpadku, dělala jsem si srandu, že jsem zvýšila laťku a teď chci už jen vysokého chlapa, abych ani na podpadcích nebyla o půl hlavy vyšší než on a víte co se stalo? Mám ho! Můj milý měří 195 cm! Konečně pořádnej chlap v jehož náručí se můžu schovat, musím si stoupnout na špičky, když mu chci dát pusu a i když si vezmu podpadky, tak má pořád minimálně 10 cm navrch 🙂 Ale tak výška není všechno, že jo, ale prostě já se cítím vedle něj skvěle!

Musíte se vedle něj cítit uvolněná! Jakmile vás znervózňuje, omezuje, něco vám nehraje, máte blbej pocit, dřív nebo později to skončí, to není on, hledej dál… Já vím, zní to hrozně striktně, možná i sobecky, ale je to tak, sorry, to jsou zkušenosti. Dejte na své pocity! Nejdřív srdce a pak hlava a nebo ta radši moc ne, protože všechno to, co cítíte, že není ono se vám bude snažit rozmluvit, a protože prostě chcete chlapa, tak vám bude namlouvat, že to není tak hrozný, že na to se dá zvyknout, že jinak je skvělej…možná je, ale ne pro vás! Uvědomte si, že teď se s ním vídáte třeba párkrát v týdnu, ale pokud se s ním sestěhujete, všechny ty pocity se zestonásobí, protože s ním budete minimálně od večera do rána a taky možná celý víkendy a budete vše muset tolerovat – ano, tolerovat, protože člověka nezměníte, nepředěláte, možná na chvíli, takže si zvykej, jestli ho chceš a ber takového, jaký je.

Nemáš čas se seznamovat, autem jedeš do práce, autem z práce, mezitím jen nákup (případně školka, škola) a domů? Ano, tohle je problém dnešní doby a pokud nepracuješ ve větším kolektivu, kde by byla eventuálně možnost se seznámit, pak máš smůlu. Asi nejdeš po ulici a neusmíváš se na každýho protijdoucího chlapa? Nechceš vypadat jako koketa nebo jako úplnej blázen, který se směje bez příčiny? Pak to máš stejně jako já, neusmívala jsem se ani na chlapa, který po mě očividně koukal už několik let, prostě to nešlo …. možná to byla chyba, ale my jsme se prostě v životě tak nějak minuli… no to je život, asi to tak mělo být, všechno v životě má nějaký význam.

Existují seznamky – i když za mě zoufalství, poslední možnost, ale pokud bych se nepřihlásila na seznamku, neměla bych Lukyho, takže všechno zlé je pro něco dobré. Jsou placené seznamky a neplacené. Za mě na těch placených to lidi asi myslejí vážněji. Na těch neplacených si pánové hledají snadné cíle na uspokojení svých potřeb a ne vždy to myslí vážně – najdete tam i zadané kousky 🙁 Ale jaký je největší problém mužů na seznamkách? Pokud není zadaný, pak nevyřešená minulost v sobě samých, zhrzenost a to, že se litují. Po rozchodu se rychle přihlásí na seznamku, aby vytloukli klín klínem, lásku láskou, ale tak to nefunguje! Je potřeba si uvědomit sebe samého a to radím i vám a teprve pak hledat. Pokud neumíte žít sami se sebou, jak můžete do svého života pozvat někoho dalšího?

Jestli již máte děti, nebude to o to jednodušší, a možná právě o to složitější! Děti musí přijmout vašeho partnera, a když se tak nestane, je to peklo a začátek konce. A samozřejmě je nutné, aby i váš parner přijal vaše děti, tak jak jsou, tak zlobivé jak jsou, tak hyperaktivní jak jsou, i tak úžasné, jak jsou. Partner nemůže čekat, že jeho příchodem se vše změní, styl výchovy (ideálně, pokud na ni máte aspoň podobný pohled, nebo jste schopní se domluvit na společných pravidlech), rozvrh, koníčky, zvyklosti. Partner nesmí být dětinský a myslet si, že v tu chvíli se začne vše točit okolo něho a děti půjdou do pozadí, tak to nefunguje. Partner se musí začlenit, nevyčnívat, nebýt on a pak vy a děti, vaše životy se musí prolínat, musíte se naučit spolu všichni koexistovat! Máli děti partner i vy, bude to ještě zábavnější 🙂 Na tohle my se právě můžeme těšit, až se naše děti seznámí osobně (kluci se už znají ze hry Fortnite, kterou spolu hrají 🙂 ach ten virtuální svět). Zatím se však naše péče o děti míjí, tak snad to klapne co nejdříve a držte nám palce, ať je vše v pohodě a děti si sednou.

Každý, koho potkáte ve svém životě je testem, trestem nebo darem…každopádně se máte něco od něj naučit a on od vás. Něco si v jeho přítomnosti (nebo i nepřítomnosti) uvědomit. Možná s tímto člověkem máte vybudovanou karmu, kterou si teď potřebujete vyřešit, berte to jak chcete a jak je to pro vás přijatelné. Já mám momentálně to štěstí, že s Lukym se můžeme bavit o všem a nepřipadám si divně. Občas, vlastně většinou, jsem si musela dávat pozor co a jak řeknu, aby to ten druhý pochopil, pobral a nemyslel si o mě, že jsem čarodejnice 🙂 S Lukym mohu mluvit o karmě, o kvantové terapii, prostě o všem a on mi má k tomu všemu co říci ze svého pohledu. Můžeme se spolu hodiny bavit o všem možném a já miluju, jaký má přehled a mohu k němu vzhlížet…žena by měla mít možnost k chlapovi vzhlížet, no ne? Pro mě je to i nutnost, abych si ho mohla vážit, učit se od něj, většinu mužů jsem za sebou „táhla“ a to pro mě bylo spíš přítěží, když se mnou chlap nedržel krok, moje tempo. Příští neděli budu zase na kurzu kvantové terapie, tak už se moc těším, jak to spolu pak všechno probereme a já budu moci sdílet své zážitky, zkušenosti a poznatky a budeme je následně aplikovat do našeho života!

Takže nechte to být, na sílu stejně žádnýho chlapa nepřitáhnete. Dělejte si svoje věci, jděte za svými cíly, dělejte co milujete, protože až přijdou děti, tak v prvních pár letech opravdu nebude tolik času bez toho, abyste musely řešit hlídání. A když už budete hodně zoufalé a budete chtít vyrazit na rande, zkuste tu seznamku, kdo ví, třeba tam ten pravý bude! Ale nejdřive mějte srovnané vše v sobě, musíte vědět, co chcete a co už ne. A až to budete nejméně čekat, ten pravý se objeví, slibuji!

Jsem maminka samoživitelka, mám devítiletého syna, své zaměstnání a zároveň pomáhám dalším ženám ke kráse, zdraví, sebevědomí a finanční svobodě. Díky této profesi mohu jezdit se synem na dovolené, nepočítat každou korunu a když potřebuji, koupím si to, co právě potřebuji :-).  Pravidelně investuji do svého dalšího vzdělávání a osobního rozvoje. Jsi na stejné vlně, chceš se zapojit do mého projektu a neřešit každou korunu? Nebo tě prostě jen oslovil můj článek a chceš se na něco zeptat, nebo se poradit? Ozvi se mi.

Komentáře
  1. Blog napsal:

    Jo, pořád skvělé blogy … 🙂

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů